|
|
Svalový metabolismus a jeho vliv na fyzickou zdatnost u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Brůhová, Zuzana ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Táborský, Petr (oponent)
Název práce: Svalový metabolismus a jeho vliv na fyzickou zdatnost u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou Cíl práce: Zjistit stav svalového metabolismu u pacientů začínajících a u pacientů dlouhodobě léčených hemodialýzou, zjistit zda se v daném časovém úseku bude u obou skupin měnit a v neposlední řadě posoudit jeho vliv na tělesnou zdatnost a kvalitu života HD pacientů. Metoda: Vyplnění anamnestické ankety a vyšetření tělesného složení pomocí bioimpedančního přístroje (BCM) u skupiny pacientů s chronickým selháním ledvin, kteří začínají být léčeni hemodialýzou a skupinou pacientů, kteří jsou hemodialýzou léčeni několik let. Porovnat výsledky obou skupin. Získat doplňující údaje ze zdravotnické dokumentace. Výsledky: Bylo zjištěno, že hemodialyzační léčba má vliv na stav svalového metabolismu ve smyslu snížení svalové hmoty (LTM). Závislost LTM se však na délce hemodialyzační léčby nepotvrdila. Ze studie vyplynulo, že pokud jsou pacienti výživově stabilizováni a pravidelně se věnují nějaké pohybové aktivitě, je úbytek svalové hmoty nižší než u jedinců, kteří mají pasivní způsob života. Klíčová slova: chronické selhání ledvin, hemodialýza, svalový metabolismus, fyzická kondice
|
|
|
Nejčetnější poruchy pohybového systému u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Jurová, Klára ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent)
Diplomová práce pojednává o poruchách pohybového systému hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin. Souhrně uvádí teoretické poznatky o nejčetnějších poruchách pohybového systému uremických pacientů, o jejich patofyziologických příčinách, klinických projevech, možnostech vyšetření a nejběžnějších léčebných postupech. Dále se zabývá odběrem anamnestických dat, fyzioterapeutickým vyšetřením hemodialyzovaných pacientů a vyhodnocením těmito postupy nasbíraných dat. Cílem této práce je potvrdit důležitost fyzioterapeutické intervence a začlenění fyzioterapeuta do multidiscilipnárního týmu zabývajícího se dlouhodobě hemodialyzovanými pacienty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kvalita života hemodialyzovaných pacientů
Kycltová, Pavlína ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
V úvodu této bakalářské práce se pokusím přiblížit problematiku chronického ledvinového selhání. Popíši příčiny chronického selhání ledvin, jeho příznaky, diagnostiku, léčbu a kvalitu života pacientů s touto diagnózou. Dozvíme se, na jakém principu je založena hemodialýza, jaké jsou povinnosti sestry během obsluhy dialyzačního přístroje a co musí pacient splňovat, aby u něj bylo možné samotnou hemodialýzu provádět. Mým cílem v této bakalářské práci je rozebrat problematiku rodinného, pracovního a sociálního života pacientů s tímto onemocněním. Pohled na tuto problematiku získám z dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi pacienty v hemodialyzačním středisku. Na závěr této práce provedu pomocí grafického znázornění a slovního popisu vyhodnocení samotných dotazníku a seznámím čtenáře s konečnými výsledky o kvalitě života hemodialyzovaných pacientů, u kterých byl výzkum prováděn.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dialyzovaného pacienta
Mádlová, Marcela ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Východiska: Péče o dialyzované pacienty je náročná z několika pohledů. Co se týče pacienta, velkou roli zde hraje psychika. Přestože je pravidlem, že jsou pacienti před zařazením do hemodialyzačního programu podrobně edukováni, část pacientů nestihne být na léčbu hemodialýzou a na zhoršení svého zdravotního stavu psychicky připravena. Někteří pacienti se špatně smiřují s tím, že je dialýza nyní součást jejich života. U velké části pacientů zprvu panuje spousta mýtů a dezinformací ohledně dialýzy a proto bývají při prvním setkání s dialýzou vystresovaní a vystrašení. Bojí se bolesti, mohou mít strach z jehel a bojí se, co se bude dít. Jedním z úkolů zdravotní sestry je tyto pacienty rozeznat a adekvátně s nimi komunikovat, neboť jen tak se předejde mnoha následným problémům a pacient se tak snáze vyrovná se svým onemocněním a uvědomí si, že přestože se jejich životní styl pozměnil, stále mohou žít kvalitní a uspokojující život. Metodologie: Pro zpracování závěreční bakalářské práce byla využita případová studie, kazuistika pacienta, který byl vybrán záměrným, účelovým výběrem, neboť tento pacient reprezentuje problematiku výzkumu, tedy zprvu nedostatečné edukace a psychické zátěže, spojené s chronickým selháním ledvin. Cílem výzkumu bylo popsání a zhodnocení reálné klinické ošetřovatelské péče a v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života hemodialyzovaných pacientů
Kycltová, Pavlína ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
V úvodu této bakalářské práce se pokusím přiblížit problematiku chronického ledvinového selhání. Popíši příčiny chronického selhání ledvin, jeho příznaky, diagnostiku, léčbu a kvalitu života pacientů s touto diagnózou. Dozvíme se, na jakém principu je založena hemodialýza, jaké jsou povinnosti sestry během obsluhy dialyzačního přístroje a co musí pacient splňovat, aby u něj bylo možné samotnou hemodialýzu provádět. Mým cílem v této bakalářské práci je rozebrat problematiku rodinného, pracovního a sociálního života pacientů s tímto onemocněním. Pohled na tuto problematiku získám z dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi pacienty v hemodialyzačním středisku. Na závěr této práce provedu pomocí grafického znázornění a slovního popisu vyhodnocení samotných dotazníku a seznámím čtenáře s konečnými výsledky o kvalitě života hemodialyzovaných pacientů, u kterých byl výzkum prováděn.
|
|
|
Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry
HOROVÁ, Petra
Účelem diplomové práce Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry je seznámení se s akutním i chronickým selháním ledvin, jelikož tato onemocnění jsou nejčastějším důvodem na jednotkách intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačních odděleních k použití eliminačních metod, dále v práci nastíníme problematiku eliminačních metod. Kontinuální očišťovací metody jsou v intenzivní medicíně důležitým léčebným postupem při již jmenovaném akutním či chronickém renálním selhání. Zvláště akutní selhání ledvin patří mezi časté komplikace u kriticky nemocných, a proto si ho v práci více probereme. Obáváme se ho, jelikož při něm dochází k náhlému snížení funkce ledvin, kdy ledviny ztrácí schopnost vylučovat odpadní produkty metabolismu a jejímž následkem je neschopnost udržet normální stav vnitřního prostředí organismu. Mortalita u akutního renálního selhání je vyšší než u chronického selhání, proto podpora nebo náhrada renálních funkcí, pro záchranu lidského života, je v současné době jedinou akceptovanou metodou léčby. Techniky podpory nebo náhrady renálních funkcí jsou nedílnou součástí orgánové podpory v intenzivní péči. Cílem práce bylo zpracování nejnovějších dostupných poznatků a specializované ošetřovatelské péči při kontinuálních eliminačních metodách. Snažili jsme se vytvořit ucelený, lehce pochopitelný přehled znalostí na toto téma. Jelikož se domníváme, že dané poznatky jsou nezbytné pro kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Diplomová práce byla vypracována metodikou review a syntéza. Jelikož tato práce je čistě teoretická, čerpá zdroje literatury jak z českých tak i zahraničních poznatků. Informace byly získány z odborných publikací, odborných časopisů, monografií a internetových zdrojů. Výsledek této práce může být využit pro další výzkum této problematiky, nebo může být přínosem jako zdroj informací pro nelékařský zdravotnický personál. V diplomové práci rozebíráme akutní renální selhání, stručně chronické selhání ledvin, poté přecházíme na historii dialýzy a dále na již samotnou dialýzu, kterou podrobněji rozebíráme. Zaměřujeme se na technické aspekty jednotlivých eliminačních metod, jejich dělení, indikací k jejich zahájení, jejími výhodami a nevýhodami, popíšeme i cévní přístupy. Věnovali jsme zde prostor pro možnosti antikoagulace, typům membránových hemofiltrátů a dialyzátorů, substitučním a dialyzačním roztokům, dietnímu opatření při eliminačních metodách. Neopomíjíme ani komplikace, které mohou při eliminačních metodách vzniknout. Dále popisujeme jednotky intenzivní péče, kompetence sester, kde poté přecházíme k úlohám sestry, monitoraci, přípravě nemocného a přístroje a péči o cévní vstup.
|
host ::
RSS.